AI v právní praxi 2026: používání nástrojů jako ChatGPT nebo Copilot je nový standard. Adopce AI nástrojů specifických pro právo je ale teprve na začátku.

Zpracovatel výzkumu je aktivní na trhu AI nástrojů pro právníky s produktem DirectCase. Respondenti výzkumu byli vybraní náhodně ze všech advokátů v ČR, šetření probíhalo online dotazníkem a zobrazení dat klade důraz na objektivitu.

7 z 10 advokátů používá AI několikrát týdně

Umělou inteligenci založenou na jazykových modelech už v Česku používá většina advokátů. Sedm z deseti uvádí, že s AI pracují alespoň několikrát týdně. Třetina denně.

Z nuly na 70 % během tří let je rychlost adopce nové technologie v právnické profesi takřka bezprecedentní. Vysoké tempo zapojení nových technologií bylo dříve třeba u přechodu z papírových sbírek zákonů na elektronické databáze nebo přechod komunikace z pošty/faxu na e-mail. Ale i tam šlo o změnu v horizontu pěti až deseti let, nikoliv tří.

Rychlost změny způsobuje, že některé části právního ekosystému se teprve přizpůsobují. Otevírají se palčivé témata, například jak účtovat práci, kterou neprovádí člověk. A jak poznat, kdy je výstup skutečně kvalitní, a kdy jen vypadá formálně správně. U části klientů může být pomoc AI stále vnímána jako nežádoucí zkratka a nevidí novou možnost advokáta k mnohem podrobnějšímu přezkoumání případu. V očích jiných se použití AI naopak stává součást odborné péče advokáta.

Co automatizovat? Největší potenciál právníci vidí v rešerších. Hlavní bariéra adopce je přesnost.

Dnes polovina dotázaných používá AI na brainstorming nápadů a shrnutí dokumentů. 4 z 10 pomocí AI rešeršují zákonnou úpravu a judikatorní praxi nebo provádějí gramatické a stylistické úpravy výstupů.

Tím, že odborná veřejnost prochází rychlým získáváním zkušeností, výrazně se mění i pohled na to, kde bude mít AI uplatnění v příštím roce. Nejvíc je vkládána důvěra do rešerše judikatury, kde AI plánuje použít až tři čtvrtiny respondentů. Výrazně narostl zájem o pomoc s návrhem smluv. Nárůst zájmu však vidět v každé ze zkoumaných oblastí.

Pouze dvanáct procent respondentů uvedlo, že AI neplánuje používat v příštích dvanácti měsících. Ačkoli téměř všichni plánují AI využít, skutečná míra zapojení bude záviset na tom, zda nástroje nabídnou dostatečnou přesnost, citace zdrojů a právní jistotu. Plán a realita se tak v praxi mohou výrazně lišit.

Co by advokáty nejvíce motivovalo používat AI častěji? Na prvním místě je kvalita právních výstupů (73 %), na druhém místě garance bezpečnosti a mlčenlivosti (54 %) a na třetím místě integrace do již používaných nástrojů a procesů (35 %).

Advokáti využívají zejména právní nástroje bez AI funkcí nebo AI nástroje bez právní specializace

V průsečíku obou je zatím pouze 35 % advokátů.

Právní nástroje jsme ve výzkumu rozdělili na právně-specifické systémy využívající ověřené zdroje a na obecné modely bez úplného českého právního kontextu. Většina využívaných systémů pro právo vznikala v době před průlomem generativní umělé inteligence. Jejich základem je vyhledávání originálních textů podle názvu nebo čísla, případně podle klíčových slov. Takové systémy využívá 82 % advokátů.

Část těchto systémů začíná přidávat AI funkce, zejména ve formě chytřejšího vyhledávání, které využívá celkem 28 % advokátů. Pouze 7 % advokátů začalo používat právně-specifické systémy, jejichž základem jsou AI jazykové modely.

V nějaké podobě AI v rámci právně specifických systémů používá tedy 35 % všech advokátů.

Naproti tomu, používání obecných, nespecifických modelů je mnohem masivnější. Pouze jednotky procent respondentů nevyužili pro pracovní úkol žádný z nich.

Mezi obecnými modely AI s velkou převahou vítězí ChatGPT. U tohoto nástroje jsme navíc zkoumali i jestli jde o placenou verzi nebo variantu zdarma. Rozdělení je přibližně stejné. Možnost varianty zdarma u obecných nástrojů rozhodně pomáhá jejich velké popularitě.

Překotný vývoj a tlak vytváří rizika

Rozdíl mezi rychlým přijetím AI na některé pracovní úkoly a nízkou mírou využívání AI specializované na právo patří k nejvýraznějším zjištěním celého průzkumu. Očekávání respondentů jsou rešerše v komplexních systémech dokumentů s vysokou přesností a právní jistotou, za podmínky bezpečnosti citlivých dat. Realita je zatím zkušenost zejména s obecnými nástroji typu ChatGPT nebo Gemini, které tyto nároky nemohou úplně splnit.

Obecné právně-nespecifické modely čerpají znalosti z veřejného internetu, kde jsou vedle sebe přesné informace, zastaralé texty i názory laiků. Některé důležité právní prameny také vůbec nemusí mít dostupné. Závěry pak mohou být nesprávné nebo obsahovat citace zákonů nebo rozsudků, které ve skutečnosti neexistují. Tyto chyby se navíc obtížně zachytávají, protože výstup působí na první pohled formálně správně. To vytváří obrovské riziko pro advokáta i pro klienta.

Celý trh stojí uprostřed rychlé technologické změny. Produkty, které poskytovaly právní informace před průlomem v jazykových modelech, ještě nezměnily svou základní architekturu. Nové produkty ještě nezískaly na trhu kredibilitu. A uživatelé zjišťují, kde má AI skutečný přínos, a jak ji do právní práce začlenit tak, aby byla oporou, ne jen dalším nástrojem v seznamu.

Jak snadno a bezpečně pokračovat s AI technologiemi?

Vyzkoušejte AI nástroj vhodný pro právo nebo doplňte právní kontext do obecných modelů.

Při výběru specializovaného AI nástroje je vhodné zohlednit následujících 5 kritérií:

• Kvalita a úplnost zdrojů: práce s aktuální judikaturou a legislativou v plném rozsahu. Například nejen judikatura Nejvyššího soudu, ale rozsudky všech stupňů soudů.
• Přesnost a ověřitelnost výstupů: pro právní rešerše je důležité, aby nástroj uváděl přesné citace, a aby bylo snadné podívat se na primární zdroj.
• Integrace do pracovních postupů: snadné použití v běžném workflow, ať už přes webové rozhraní nebo napojení na existující nástroje a systémy.
• Bezpečnost a práce s daty: jasná pravidla nakládání s dotazy, dokumenty a citlivými informacemi, včetně jejich dalšího využití či ukládání.
• Cenový model a flexibilita: AI technologie se rychle mění, víceleté závazky mohou být velkou brzdou.

Obecné modely (ChatGPT, Gemini, Claude) obohacené o právní kontext

I obecné nástroje rozhodně lze využít i pro odbornější část právní práce. Jen je potřeba dodat jim úplný a ověřený kontext. Buď nahrát konkrétní znění zákona nebo rozsudku přes uživatelské rozhraní nebo propojit model se zdrojem kontextu. ChatGPT zavedl možnost připojení ke specifickému, třeba právnímu, kontextu v polovině roku 2025. Podobně Anthropic nebo Claude. Nazývá se MCP (Model Context Protocol). Připojení zpravidla zvládne každý uživatel pokud existuje služba, ke které se lze připojit. Službu připojení ověřených zákonů a judikatury v kontextu českého práva nabízí DirectCase.